Úzkostí má duše trne

Úzkostí má duše trne

O tu naši drahou vlast,

Jak se na ni stále hrne

Těžká nehoda i strast.

Kam pohlédneš, samé hroby

Pochovaných nadějí,

Nejkrásnější její zdoby

Jako trestem scházejí.

Pane Bože! v malém čase

Tolik velkých obětí:

Zda-li nahradí je zase

Příznivější století? –