V album. (1.)

Ten mládeneček často tak

a zamyšleně sedává,

má zlatou knihu před sebou,

v ní mnohá drahá postava.

Ty drahých tváří podoby,

jak zlatá kniha vzpomínek,

a každá se svou vzpomínkou

je v chrámu srdce kamínek.

Jsou známé všecky; na rychlo

je obrat ruky pomine,

však zastaví se, zastaví

u tváře v knize jediné.

Co s tím obrázkem jenom má,

že dívá se naň dlouho tak,

až oko se mu skrvaví

a slzami zalije zrak? –