V BEZESNÉ NOCI.

Poslední jiskra vychladla v kamnech mých –

blíží se ráno... lehce usínám;

úplňku záře zmírá v alejích,

ve vzpomínkách smutných sedím sám a sám.

Perutě touhy vanou nad tváří mou,

usínám a ráno již bělí zem,

dívám se... oči zavírám únavou –

prázdno je kolem – mrtvo v srdci mém.