V boj!

Od českých hor

slyš temně řinčet zbroj!

to žene v českou zem

se nepřátelský voj –

Teď v boj, teď v boj, teď v boj!

Jak bouři vzdor se horský staví bor,

teď za otčinu v boj!

Viz oblohou

jak rudý šlehne žár:

to jdou a s nimi smrt

a okovy a zmar. –

Teď v boj, teď v boj, teď v boj!

tu svatou zem chtí roztrhat nám v cár;

teď za otčinu v boj!

Do předních řad

teď každý na svou stráž, –

ten svatý český kraj

je dosud náš, je náš!

Teď v boj, teď v boj, teď v boj!

kdo v žilách krev a v ňadrech srdce máš,

teď za otčinu v boj!

Za otcův prach,

za volnost, řeč i chléb,

za každou země píď,

za každý klas i štěp,

teď v boj, teď v boj, teď v boj!

Jen bezzemec svou podle kloní leb,

teď za otčinu v boj!

A kdo je muž

své vlasti zaplať dluh;

a lépe mrtev být,

než okovů nést kruh,

Teď v boj, teď v boj, teď v boj!

Ne otroky, jen muže stvořil Bůh. –

V před! – za otčinu v boj!