V BOJ

Kam bouříte? Já ptal se jich, když přišli pro mne.

Jdem zbíjet starý svět, pijavky, kořistníky.

Zas rozmnožili se a zas jsou násilníky,

zas požírají červy pokorné a skromné.

Jak před lety jdu v boj. Však vím, je člověk bídný,

mně líto zabít ty, kdož znovu vstanou živí,

z nich každý hloupý, kořistník a loupeživý

z nich každý zrodí se zas příliš zdráv a klidný.

Jich pokrm budou červi pokorní a tiší.

Neb slovo nezabijí dnes. A meč je podlý.

Když zabije, zas násilníci, bozi, modly

se z kovu vytýčí až do neznámých výší.

Je třeba zbíjet v pochodu vše podlé, mrší,

otrávit slova, tasit meč, v dál upřít oči,

a na brusu svůj držet meč, jímž mládež točí,

jen ten zvuk poděsí, jak jiskry do tmy srší.