V BOUŘI.

Hladinu mořskou vichr dme

a zdvihá vlny závratné,

nám stožár lodi láme.

Nechť příboj zmítá palubou,

jenž jiným byl by záhubou,

my jemu odoláme!

Hle, bouře jde, tam vstává mrak,

svit sinavý nám kalí zrak,

a tvorstvo halí v tíseň.

Nechť bije blesk a hučí hrom,

nám Volným Lidem v řevu tom

už nová zazní píseň!

A nechť nám vlny zavrou zrak,

pod nohou naší vetchý vrak

klín moře shltne němě:

My vlastní paže křepkou hrou

se udržíme nad vodou

až na břeh pevné země!