V bouři.

Slyš! hrom burácí, blesk se kříží

a vichr sténá skalinou;

ubohý poutník kráčí s tíží

přístav hledaje roklinou.

Duby se kácí, vrby se sklání,

stověký kmen blesk ztroskotal,

lupeny šumem proud uhání,

vše zbouřeno – i v prsou žal.

„Já jsem ti srdce své věnoval,

mé duše klid, mé duše mír,

já jsem ti vše, vše obětoval

a tys mne vrhla v bouři vír.“ –

Bouře burácí, blesk se kříží,

hrom zaduněl ve skalině:

Co poutníkovi srdce tíží,

umlklo na vždy v roklině.