V BOUŘLIVÉ NOCI.

To bouře byla. Vlny vyvstávaly,

do strmé hráze bily celou noc.

I staří rybáři na moři stroskotali,

a nevolali ani o pomoc.

A ještě ráno bouře nepřestala.

Vše vítr rval a vlny hučely.

A nad všemi má duše zaplakala

smrt v kormidle, kdo za svým chlebem šli.

Já cítil stud. Mne touha přepadla

odhodit přepych svojí hostiny

a jíti s nimi do širého moře.

Tam věčně lovit své i cizí hoře,

a v řevu vln, se všemi svými sny,

být s vrakem svojím vržen na bradla.