V. Bože, Otče vševědoucý,

Bože, Otče vševědoucý,

přijmi naše díky vroucý,

kteréž v pokoře své tobě

přinášíme v této době.

Tys nám ráčil toho příti,

bychom mohli radost míti

z dnešního dne přeslavného,

anť jest svátek slova tvého.

Tys se ráčil smilovati,

svobodu nám navrátiti

náboženství křesťanského,

smyslu evangelického.

Po letech sto šedesáti

svobodu nám kázal dáti,

vzbudil Cýra* velikého,

mocnáře nám příznivého.

Pod ochranou jeho díla

zmocnila se naše sýla,

pod ochranou jsme y nyní,

Bože, z tvého dobrodiní.

Vynikli sme z vazby sylné,

došli pravdy neomylné,

svědomí se nesužuje,

chválu Bohu prozpěvuje.

Zákon Páně vyznáváme,

mimo něj vše zamítáme,

Boha poslouchati sluší,

on sám může spasyt duši.

Evangelium moc Boží,

spasení všech věrných množí,

rovné mocy ku spasení

v celém světě nikde není.

Káže v pravdě Boha ctíti,

vrchnost v uctivosti míti,

s bližním srdce rozdělovat,

k věčnosti se připravovat.

Cžeho předcy neviděli,

potomcy to obdrželi,

stvrzena jest snášelivost,

duše mají pokrm, živost.

Tíms ty, Bože, nadchnul svého

služebníka poslušného,

na nějž vděčně vzpomínáme,

plésajíc, že milost máme.

Týž duch cýsaře a krále

s radou řeď nám dnes y dále,

zákona řeč v srdce jim vlej,

nám pak srdce poslušné dej.

Věrnost, kterou zachovají,

v řízení tvém nech ať mají

v nebi slavně odplacenou,

korunou jim odloženou.

Bože! zpravůj všecken lid sám,

králi ať jest věrností znám,

vespolek pak láskou spojen,

zlým ať není nepokojen.

Bože! zbav nás všeho zlého,

zvláště hladu slova tvého,

nech ať slov tvých ostříháme,

Pána svého nehněváme.

Dej tvůj zákon milovati,

skutky s vírou spojovati,

víra bez nich mrtvá sluje,

sláva živou korunuje.

Dej nám všem ctný život vesti,

kázeň tvou též tiše nesti,

k odchodu vždy hotovu být,

propuštění v pokoji mít.

V příštích letech podobného

svátku popřej radostného,

po šťastném pak dokonání

slávy rač dát spatřování.