V ČERVÁNCÍCH

V západu záři alej plane,

v bělostně zkvetlých korunách

se sněti na snět slunce kane

a zlatem crčí v cesty prach.

Třešněmi spěchá jara vání

kouzelnou hudbou lásky dum,

ó, tichý ševel, šepotání,

podivný vzruch a snivý šum!

Rtů dívčích něha z květů voní,

jež plaše svítají mi vstříc

a na větvích se ke mně kloní,

jak chtěly by mi něco říc’.

V šumění útlých ratolestí,

v odlesku zlatých červánků

své srdce cítím rdít se v štěstí

a zachvívat jak ve vánku.