V cizině.

Tam, kde je velké moře,

na jeho dně roj hravý,

a na horách, kde sosny,

tam srdce mé si staví

ty zlaté zámky pro sny.

A v mlze pod oblaky,

tam mé se boly věsí

jak těžké černé mraky. –

Na plachty v barev směsi

a stěžně, lana, vesla

jak racků řada dlouhá

se na koráb již snesla,

tak mnohá moje touha...

A z moře vod, kde trčí

výš k nebi skalní stěna,

má rodná visí chýže

a v ní stařičká žena...

Ó kéž, má matko, blíže

jsem tobě ve tvém hoři,

ach, bojím se, že zhynu

já žalem v světa moři! – –