V. Co dobrého jsi vykonala v žití,

Co dobrého jsi vykonala v žití,

to není v knihách, ale v srdcích psáno;

o vlídných hvězdách, které v noci svítí,

již neví smavé ráno.

Však Bůh-li změní v plné růže rudé

ty trny, jež jsi jiným sňala v hoři,

na prahu ráje zdáti se ti bude,

že vidíš vzcházet zoři.

A jestli slzy, pod tvou rukou schnouce,

se neztratily: mezi květů listy

z nich potok najdeš na rajské tam louce,

tak stříbrný a čistý.

A poslední až ráje projdeš branou

a zavzní harf ti hudba plná těchy,

pak zvíš, že ty, jež utlumila’s, vanou

v jich struny bídných vzdechy.