V den všech věrných Dušiček.

Tam na Chlumu kostelíček,

stojí samojediný,

hledí dolů na sta křížů

do polabské krajiny.

Sta křížů tu na sta hrobech,

bez nápisu, bez jmena,

nikdo tady dnes nepláče,

jenom z hájů ozvěna.

Nikdo nepřichází s věnci,

nikdo nenese jim vděk,

opuštěni spí tu mrtví

v den všech věrných Dušiček.

Aj, ký zjev to od východu?

Jasný hosť jde na hřbitov,

smuten zří po celé pláni,

ponavštíví každý rov.

Povzdechne tu nad padlými

z duše Svojí hluboka;

proč Mu vstoupá mezi hroby

vřelá slza do oka?

Mocný orel nad ním pne se,

mrtvým snáší lásky děk:

Císař sám to na bojišti,

V den všech věrných Dušiček.