V. Dne barva duhová se ztrácí.

Dne barva duhová se ztrácí.

Tma vládne vůkol, tichá je noc,

pták ustal v zpěvu svém, lid ustal v práci,

svět ztrácí barevné své krásy;

v mé duši divný stesk se hlásí.

Tma vládne vůkol –

a volá: dobrou noc. –

Dni podzimní, dni snivé, jasné,

jar zlatých snové ztracení,

zda zhlídnu Vás, až zrak můj zhasne

a zajde žití zhacené?

V mé duši divný stesk se hlásí,

ó, dnové plní krásy!

Ti tam jste. –

Tma vládne vůkol, zlá to moc,

buď s bohem, slunce, dobrou noc!