V DUBNU

Liják na tvář

polí padá,

křtiny slaví

země mladá.

Nebes oči

slzy roní,

v harfě větví

blahem zvoní:

„Vykoupáme

louky, chaty,

obléknem jim

jarní šaty.

Napojíme

lačnou zemi,

by se skvěla

plody všemi...“

Stříbro v lada

štědře padá...

Jaří bují

země mladá