V DÝMU.

Když dokouřenou cigaretu odhodím,

vždy připadá mi, jakbych svého žití den

s ní odhazoval, obé stejnou cenu má.

Z nich po obou mi zbude trochu trpkosti,

a trochu dýmu, jenž se brzy rozplyne;

co v něm jsem urval pro sny své a myšlénky,

má trochu vratké ceny pro mne snad – nic víc!

Den, cigareta... jak to snění dým a dým,

žal, radost, plachá naděj, touha, vzpomínka,

dým, všecko dým, v němž celý život ubíhá

kams v hrozný prostor, v nic, hra prázdná, temný sen

dne včerejšího... dým, jen dým!