V hluboké noci...

V hluboké noci ebenově tmavé

záhadná bílá vstala věž,

zde žlutá světla třásla se jak nad rakvemi,

mé srdce též.

A k nebi roste bílá věž jak zázrak

v slzavém moři nesmírném.

Já spínám ruce: maják můj! A žhavé hoří

tvé srdce v něm.