V hodinách, kde se stýská.

V hodinách, kdy se stýská po lásce,

kdy celá duše chví se v otázce,

kde, je-li, v této chvíli mešká –:

tu duše zdá se dvakrát ubohá

a srdce je jak oltář bez boha

a v dlaně padá hlava těžká.

Leč mha co ještě padá do očí,

snad dávno v těžké pouto otročí

už člověk spjat, jak hlavu kloní

a jak se zpitý touhou potácí,

už nejspíš srdce láskou krvácí

v hodinách, kde se stýská po ní.