V hodinách touhy.

Puzen své Duše rozchvělou trýzní

k tobě se utíkám, milenko má...

V ňadra tvá klesám panenská

v extasi horečné, uštvaný tajemnou touhou.

V objetí vášnivém nech spočinout

nadějí slepého štvance...

Zornice naše až divoce vzplanou,

teplo těl našich v jedno až splyne,

v zajetí své tě odvedu znavenou, ó Slabá,

jak mocný suverén, vítězstvím spitý

Svou nejrozkošnější markýzu.