V hospodě. (II.)

Vířila hudba, jásot, ples,

hoj bouří bujná v těle krev;

každičký smutek ve hrob kles:

„Nuž pusť se hochu v kolo děv!“

Divokou píseň zahráli,

hoch s holkou letí do kola;

již po třetí... kéž přestali!...

„„Má drahá... ještě do pola!““

Dotancovali půlkolo –

„„Co je ti?““ – Nic, toť mdloba jen –

Nedomluvila – v náručí

ji nesli mrtvou z krčmy ven.