V hospodě.

V hospodě jásot veselý

a hudba se ozývá,

kde Jíra s chasou zastaví,

tam vždy veselo bývá.

„Nuž, hoši, hrajte divokou,

jak v mozku mém tu víří,

což máte prázdné sklenice?

Hoj, piva sem, šenkýři!

A vyval třeba celý sud,

chci v chladném jeho toku

ten žhavý plamen uhasit,

jenž hárá mi tu v boku.

A vyval třeba celý sklep,

můj barák za to stojí...“

„„Jen pamatuj též na domov,

že máš tam ženu svoji!““

„Má žena zda-li věrna mi,

ať sama vám to poví –“

„„Tak aspoň o své děti dbej!““

„Mé děti – čí jsou, kdo ví!“

„Jen hrajte hezky veselou,

když dobře se vám platí,

až puknou groše poslední,

budete jinou hráti.“