V. Já, krásná Hebe, říkával jsem vždycky,
Já, krásná Hebe, říkával jsem vždycky,
že manžel váš je příliš prosaický,
že bájnou moc tu nikdy nedocení,
jež skryta v číši nebo v políbení.
Dobrého vína doušek srdce zhřeje
a plaší z něho stíny beznaděje,
a když pak v srdce láska příchod světí –
tu polibek ji honem zapečetí.