V jaře.

Ba na jaře se mnohá růže

jak láska v srdci rozvijí,

a když pak na ni padnou sněhy,

tu jako láska pomíjí –

ba na jaře se mnohá růže

jak láska v srdci rozvíjí!

A mnozí snové v jarním čase

z té hloubi nitra vypučí,

a mnohá píseň, mnohý akkord

o lásce smutně zahučí –

ó mnozí snové v jarním čase

z té hloubi nitra vypučí!

A mnohý pohled do budoucna

se ráno, večer pohrouží,

a všechna mysl, celé srdce

tak v bezdno někam zatouží –

ó mnohý pohled do budoucna

se ráno, večer pohrouží!

A mnohá slza rty nám svlaží

a cestu žitím pokropí,

a mnohý mrak nám na vždy štěstí

jak víko rakev přiklopí –

ó mnohá slza rty nám svlaží

a cestu žitím pokropí!

Tak jde to mládí dál a dále

a prchá v pusto, v nedohled,

a všechno to, co z něho zbude,

je jenom svadlý, mrtvý květ –

tak jde to mládí dál a dále

a prchá v pusto, v nedohled!...