V jarní den.

Den svitnul krásný, slunečný

po široširém kraji

a jeho čarným úsměvem

se květy otvírají.

A zelená se osení

a žlutě pučí klestí

a skřivan vznáší od země

se k nebi s písní štěstí.

Ó, moje srdce, ty jsi též

tak plno touhy, vznětu,

ty také k slunci otvíráš

se jako jeden z květů.

V tobě jak v srdci skřivana

to cítí, touží, zvoní –

tys pták, tys květ – kéž celý svět

dnes cítil to jak oni!