V. Jdeme polem;

Jdeme polem;

rybníků kolem

vidět jabloni četu.

Kvetou.

Jaro jde k létu. –

Jdeme k nim po letech,

voní, šumí; vše jaksi slavno;

radují se,

znají nás dávno,

kývají nám zkvetlými snětí

a ve vodě plesa

stavějí se na hlavy,

stromy i na louce děti;

mají radost z nás,

že k nim jsme přišli zas,

jako když jsme se v blažené chvíli

pod nimi ponejprv políbili

s tváří jak květy máku

a oni v hlavách plno zpěvných ptáků,

plno básní

a květných třásní;

nekvetly od těch dob,

dnes zas jsou plny zdob.