V. Je první jarní den,
By Adolf Heyduk
Je první jarní den,
já mimo hřbitov
vycházím do pole ven;
obloha modře se na mne dívá,
jdu podél potoka, ten zpívá
a radostí všechen se kvasí,
vrba si rozpouští své zlaté vlasy,
mé srdce vesele buší,
slunce mám v duši,
a přec je mi smutno, čím to je asi?