V. Je první jarní den,

By Adolf Heyduk

Je první jarní den,

já mimo hřbitov

vycházím do pole ven;

obloha modře se na mne dívá,

jdu podél potoka, ten zpívá

a radostí všechen se kvasí,

vrba si rozpouští své zlaté vlasy,

mé srdce vesele buší,

slunce mám v duši,

a přec je mi smutno, čím to je asi?