V. Jedno ve všem.

By František Matouš Klácel

Svět jest proměnný, v prostoře a v času,

Jest v proudu věčném přítoku, odtoku,

Vše měň se, okřívej a zas mři:

Jedno je bez změny věčně stejné.

Není pozemském obrazené v oku,

Pojmouť rozumská snáha nevystačí,

A důvtipem se nedomyslí,

Uzře to víra jenom svědomská.

To ctí ruměnná panna ve čistotě,

Toť mládenecký cit činožížnivý

Ve zápalu svatém zamysliv

Krev lije tam na bojišti právném.

Plátoni božní, Kanti domýšliví

Pracně v rozumské utvořujou slovo,

Mozarti, Angeli, Schilleři

To vtělujou jmenujíce krásu.

Hleď, tam lahodný jest jedový kalich,

Tam kříž umučný sláva triumfová,

A ozdobou je pouto, za to –

Všem všudy věčně a jedno jsoucí.