V jeseni.

Na lože tvrdé hlavu bílou skládá

a v dumy klesá starým návykem. –

Kdys o růži snil, kterak čistá, mladá

za šera se svým touží slavíkem.

Zadula bouře. Velkou v řádu změnou

myšlénky sen na šňůrku navlíká:

teď růže hlavu krví potřísněnou

uklání k mrtvým ňadrům slavíka.