V KAVÁRNĚ

Ta silná ruka zas po skle si jezdí,

a prsty si bubnují pochod.

Přede mnou listy se třesou a chvějí

Tarara – bum – tarara – bum...

Však přítel se nehne a neřekne slova.

A kavárna nehučí příbojem davu,

nade mnou lampa se kymácí v taktu:

tarara – bum – tarara – bum...

Zas hlavou to šlehá a bouří a víří.

Na tisíc hlasů tam rve se a rdousí

a tichne, a na rty jen výčitka sedá.

Trarara – bum – trarara – bum!

My bývali mládi a mívali rádi,

a vášnivá píseň nás doposud svádí.

Chcete nás najmout si do práce, pane?

Tarara – bum – tarara – bum!

Umíme ledacos, ledacos známe.

Že sebe neznáme, lehko se dáme.

Zazněte, trubky! Zahřměte, bubny:

Tarara – bum – tarara – bum!