V KOLE.

Muzika dohrála,

děvčata v půli

vzala se za ruce,

k sobě se tulí.

Po dvou jdou za sebou

zeleným kolem

s pokornou zbožností,

s radostným bolem.

Po dvou jdou za sebou

obřadným krokem,

rytmem se vznášejí,

házejí okem.

Nemožno vypsat

tklivý ten cirát,

nelze ho malovat,

na huslích vyhrát!

Napolo vyplakat –

napolo výsknout –

ej – duše hanácká,

k ňadrům tě stisknout!