V komnatách duše...

V komnatách své duše nádherných a vonných,

kam světlo Naděje padalo okny Žití,

když venku bílý den byl rozlit ještě Mládí,

a květy Illusí dýchaly silnou vůní,

v komnatách zjasněných Budoucna teplým svitem

jsem čekal Tebe.

V snů lehké závoje a růžové zastřena

se slovy tichými nesmělé oddanosti,

a dary Krásy vzácné Ty podávajíc mně,

v komnaty duše mé, z nichž Láska vstříc Ti vyšla,

tak tiše, nesměle a ve průvodu Dětství

Jsi přišla.