V. Kozák umí bojovati,

Kozák umí bojovati,

Dobře ví to celý svět,

A když neví, může se to,

Jestli žádá – dozvědět.

Celé plemeno kozácké

Je vojenská rodina,

Semeništěm bohatýrským

Je kozácká otčina.

Byl můj praděd kozák smělý,

Rád měl války hluk a šum,

Neohroženě stál v bitvách

Proti Turkům, Tatarům;

Byl můj otec kozák statný,

Padl v zemi Turecké –

Já jsem jejich vnukem zdárným,

Smělé jest i srdce mé.

A vraníku, můj koníku,

Ty jsi věrným druhem mým,

Od sebe jsme nerozluční,

Srostlý jsem já s tělem tvým –

Také tvoji pradědové

S mými táhli do bitev,

Míchala se na bojištěch

Tvých a mojich dědů krev.

Bude se snad také míchat

Na bojišti má krev s tvou –

Když to být má – o kýž zhynem

Oba smrtí společnou! – –

Slyš! – – o šavli šavle zvoní,

Oheň v nás se rozmáhá –

Ty řehtáš – já volám: Hurra!

Ha! – ženem se na vraha! –