V krásný den.

By Vojtěch Pakosta

Přál bych vám v horách také uviděti,

jak se tam jitro umí vyleštit,

ten blankyt modrý, zlatý slunce svit,

a co tu perlí na každičké sněti.

Tu hned je těsno květu ve poupěti,

a chvátá slunci bránu otevřít,

i mladé ptáče chce tu krásu zřít,

svá křídla zkouší a již letí, letí...

Což teprv v lese, o polednách právě,

kdy v každý koutek paprsk slunce vznik –

je hlučno, živo na mechu i v trávě.

Hmyz k tanci spěje „O jak v slunci blaze!“

a v stromech nad ním jako na provaze,

se produkuje pavouk gymnastik...