V křížovém ohni.

Jak divný to osud má kalicha lid

v té zmítané Husově vlasti!

Ať pro pravdu mluví, ať hrouží se v klid,

vše znají jen za hřích mu klásti.

Tam Němci nás viní: Ač pod znakem ctným,

přec českých jste zuřivců sbory.

Zde národa zrádců zas laje nám Řím

a hrobaři od Bílé Hory.

Tu štve na nás kde jakých Loyolů hlas

a nevěrců spílá a lhářů.

Tu moderním Husitům s růžencem zas

jen tvrdé jsme palice tmářů.

Tak, potomstvo Jednoty, čiň si, co chceš,

stůj vzpřímeně nebo se ohni,

tvá ctnost je vždy hřích a tvá pravda vždy lež,

jsi krátce teď v křížovém ohni.

Jak odolat? Bratří, jen ku druhu druh

lni v lásce tu věrné a svorné;

jen pokorný, laskavý z Krista vždy duch

vám usmiřuj otázky sporné, –

pak o krunýř pravdy a o víry štít

se odrazí střely vší palby

a hlouček náš vítězně bude se bít,

až oslaví porážku šalby!