V. Lásko, zřídlo nevyčerpatelné

Lásko, zřídlo nevyčerpatelné

veškerého blaha našeho,

napoj veždy ducha lidského

čistou vlahou pravdy spasitelné!

Ty v své moci tvořivé i léčitelné

kytem jsi života zemského,

a kde nejsi, tam i pevného

stavby základu jsou sesutelné.

Ty co duši zasnoubená kráska

tělu odjímáš vši surovost,

myšlení a činu jsouc vždy páska.

Co tvá vůle v harmonii spojí,

můž’ sic zviklati sil jalovost –

svazku lásky avšak nerozdvojí.