V lese hlubokém.

Matičko! v lese hlubokém

přemnoho ptáků zpívá,

a polétá, a štěbetá,

a teskno jim nebývá.

V zelených vršcích dva a dva

uzoučké hnízdo mají;

než podřímnou sem tam, sem tam

je vršky kolébají.

„Dceruško! v lese hlubokém,

tam pavouk sedí v houští

a přede, přede celý den,

komůrku neopouští.“

Jsouť ptáci mladí, veselí

a pavouk nezná lásky;

já také někdy budu příst,

až přijdou s lety vrásky!