V lese.

Ó neklaď hlavu svou tak příliš něžně

na moje rámě znavené!

ty nevíš... nevíš... oh, říci nemohu,

co děje se teď v duši mé.

Nad srdci našimi tajemnou píseň zpívá les

a měsíc zelený se v duše dívá nám...

ó netul se tak příliš ke mně!

ty nevíš... nevíš... nerozumím sám...