V. Lilie po břehu zírá

By Vincenc Furch

Lilie po břehu zírá

Z vodní pouště toužebně,

Moře samo, prázdno míra,

Mocně se ku nebi dme.

Mutně v háji osamělém

Slavíkova píseň zní,

Mutně na nebi zatmělém

Osamělá hvězda tlí.

Srdce po milosti touží,

O samotě se usouží,

Samoto, tys dlouho má

Družka byla jediná!