V májové noci.

Je ticho, prázdno v ulici...

Už zhasly lampy hořící,

a tma se dívá do oken,

kde lidé dřímou tichý sen.

Jen drobný, rudý plamének

tu osvěcuje výklenek,

kde na obraze Rodička

své Dítě tiskne zlehýčka.

A tmavý rámec ovíjí,

kol věnec suchých lilijí,

a na kytičku z konvalin

si časem sedá světla stín.

Je jasná noc, noc plná hvězd,

vzduch prosycený vůní jest,

a na zrosených břidlicích

se chvěje záře jako sníh.

Tu na všem leží spánku mír!...

Jen samotářský netopýr

kol mrtvých domů zatěká

a křepelka lká z daleka!

Však čtyři oči z výklenku,

jež v modrou kvetou pomněnku,

ty stále hledí do noci,

zda netřeba kdes pomoci?!