V. Marje! Hory? – Byť až k nebi

Marje! Hory? – Byť až k nebi

sahala jich strašná výše,

neklnu jim – věda, tvoje

za nimi že láska dýše!

Mni, za šedými horami

kdyby opět hora byla –

žádné lásky klidný stánek –

kde by moje těcha dlila?

A ta těcha – jí se blažím! –

Stráně – skály ty přejdeme!

A pak? Pak se v chrámě lásky

tamo nahoře sejdeme!