V maskách.

Ten starý zámek smuten byl a tich,

ni paprsk slunce nevnik v jeho sály,

kde neozval se nikdy zvučný smích,

leč na všem ležel smutek neustálý.

Pak jednou ráno plachý nastal šum

a ztichl... s věže zazvučely hrany –

pak nestačily cesty kočárům

a v třetí den byl hrabě pochovaný.