V mém srdci je už mrtvo tak,

V mém srdci je už mrtvo tak,

že těžko říci slovu,

když se kdys srdcem procházím –

jak bych šel po hřbitovu.

A všude pusto – jediná

zde kvete ještě růže,

a ta je krásna – krásna jak

jen z krve vyrůst může.

Kde ona roste, krvavě

vždy lístky rozekládá,

ta růže – láska k lidstvu je

a vždy si krve žádá.

Chtěl jsem ji často vyhubit

a dostál svému slovu,

však v zemi zbyly kořeny

a přes noc vzrostla znovu.