V moři květů.

Pln květů luh i chrám i rov

i mysl druhdy snivá;

hruď plna písní beze slov

a citu duše tklivá.

Pln slunce za dne stromů list

a za noci pln rosy;

čím blažen vůkol svět – jsem jist –

i člověk v srdci nosí.

Vše kouzlem omlazuje čas:

trn meze, polní hruši,

šum lesa, ptáků zvučný hlas,

i tvorstva znylou duši.