V. Mrtvé ruce.

Ty ruce mrtvé, studené a bílé

v mé tělo tvrdé prsty vrývají,

je vídám v horečkách za noční chvíle,

s fialovými nehty po kraji.

Jak rdousit by mě chtěly podtají,

se plíží všude za mnou potměšile

ty ruce mrtvé, studené a bílé,

jež v tělo mé se tvrdě vrývají.

Ó ruce, ruce, dávno v hrobě shnilé,

jak často jsem vás vítal podtají,

sláb v nemoci v klín podušek se chýle,

ó ruce mrtvé, studené a bílé,

jež v tělo mé se tvrdě vrývají!