V NÁRUČI BOŽÍ.

V náruči boží, odkud jsme vyšli,

večer se všichni sejdeme zas; –

kdo by se děsil, kdo by se třás’?

Z oteckých paží, z otcova domu

byli jsme na mžik posláni v svět; –

kdo by se obával vrátit se zpět?

Po trapné pouti na vždy zas domů,

nikdy, už nikdy, v tu chladnou dál!

V náruči boží kdo by se bál?