V. Naše barva červená a bílá,

Naše barva červená a bílá,

napřed červená však a pak bílá,

napřed vzpoura krve potupené,

požár češství, jež se k cíli žene,

bouřný síly vzrůst – a potom síla

klidná, cudná, jistá zdarem díla – –

Naše barva červená a bílá...

Barva. Nic víc. Jarní chybí síla,

jaro u nás cítí jenom v říji

s hlavou skleslou, se sehnutou šíjí

čeští lidé, positivní lidé.

Sláva diplomatům! Zdráv buď, klide!

I ta barva již cos vybledlého.

Kocovina z počínání všeho.

Krev je mdlá a čest je pokálena,

na prodej s ní chodí jako žena,

ne však z bídy – z přesvědčení, klidni,

k Římu dnes a zítra zase k Vídni.