V našem kostelíčku.

Tam v tom našem tichém kostelíčku,

o jak šťastný jsem to býval,

vždyť jsem tenkrát ještě sníval

o anjelích jen a o nebičku;

o nebi, s nímž poutala co páska

slova mne: „Bůh můj je láska.“

Dívko, bylo to však jenom snění

nebe jsem jen kolem sebe měl:

teprv když jsem Tebe uviděl

slavil jsem své ze sna probuzení.

S anjelem a v nebi žil můj duch,

hlásaje slova: „Láska – je můj bůh!“