V NEBEZPEČÍ

Ne, stádem nebuď, v nebezpečí

tak rozptýleným, vlk-li bdí,

sluch porozumí smrti řeči,

zvuk nebezpečí uvidí.

Či rozdávat chceš řemeslně

s tyranskou chladnokrevností

své rány, vše kol nářkem plně,

kde doufat měly radosti?

Či klesnout láskou, nenávistí

předsudků zdržet tisíc ran,

z visí jiných chceš-li soud svůj přísti,

závěrem lživým podpírán?

Tak ještě znovu čas od času

bratrský chorál uslyšíš

nábožných srdcí zníti,

když k záchraně se schází celé plémě

v tisíců zpěvů, v jednom hlasu,

jak předků dávných z dávné země

by oživla zas bratrská ta říš

a z vůle svorné budovala žití

na věky věků.