V NEMOCI. (I.)

Venku hvězdno v mrak se halí –

do okna mně tma se valí.

Za oknem, slyš, větry dují,

smysly moje obluzují.

Vidím oči, oči srnčí...

Vítr sviští, okno drnčí.

Za oknem kdos ruce spíná –

v okně lká to Meluzina.

Ach, ty její oči srnčí!..

Vítr bouří, okno drnčí.

Uhrančivé oči její

jako propasť vstříc mně zejí.

Hlavou mně to víří, zvoní –

ve závrati padám do ní...

Do propasti srnčích očí –

celý svět se se mnou točí.