V. Nežijte vůní věnců již,

Nežijte vůní věnců již,

jsouť lístky ještě řídké;

jeť práce teprv počata –

a meče naše břitké.

Tenť povrhel, kdo v pohodlí

se vyrve z prostřed díla;

květ musí dozrát ve plody,

a z plodů pak jde síla.

Vám vůni větry odvanou;

kdy nedozraje setba,

pak až se zima dostaví –

též dostaví se kletba.